O autorovi

Narodil se 25. února 1959 v Benešově u Prahy. Studovat nesměl — jeho otec, novinář Štěpán z Počepic na Sedlčansku, nepodepsal souhlas s okupací naší země v roce 1968. Vyučil se knihkupcem v Luhačovicích a dálkově dostudoval gymnázium v Praze. Živil se jako tramvaják, řidič sanitky i záchranky, s láskou dělal strejdu v dětském domově Sedlec-Prčice, vozil náklaďákem mléko z Rakouska a svou pracovní kariéru zakončil jako topič a nosič popelnic v pivovaru Vysoký Chlumec.

Věnoval se publicistice i próze. Inicioval a podílel se na vzniku osmnácti almanachů české poezie; poslední poetický sborník šedesáti osmi básníků Poslední zhasne vychází v létě 2025. Vydal dvacet pět samostatných sbírek poezie — nejnovější knížka veršů Stébla sopečného se narodila před rokem. Do nakladatelství právě putuje nejnovější rukopis básní Simetra aneb říkejte mi Artemis. Před pár měsíci přišla na svět kniha rozhovorů s umělou inteligencí Cílové nástupiště.

Za jedno desetiletí focení má na svém kontě pětadvacet samostatných fotografických výstav; dosud probíhající expozice Polibky krajiny je k vidění v Mníšecké kapli na Svaté Hoře u Příbrami. Připravil dvě černobílé fotopublikace, Můj malý svět a Cesty domova. Měl veliké štěstí, že se během své životní pouti poznal s velkými českými fotografy — se Stanislavem Ladou z Litoměřic, o vesnici dál bydlícím Janem Reichem, Františkem Dostálem z Prahy a kamarádem Romanem Szpukem ze šumavských hor. Nejvíce si však oblíbil fotografické obrázky Viléma Heckela, které ho provázely po celé dětství.

Kolekce svých fotografií vystavoval na mnoha místech České republiky: v rodné vesnici Nechvalice v hospodě, v knihovně v Petrovicích u Sedlčan, v sedlčanském KDJS, v lékárně bohnické léčebny a o pár měsíců později v kostele sv. Václava v Bohnicích, v knihovně na Královských Vinohradech, v pražském Slovenském domě, v Gongu na Praze 8, v kotelně v Jilemnici, na obecním úřadě ve Studenci pod Sněžkou, několikrát v Knihovně Jana Drdy v Příbrami a před pár lety v předvánoční Bratislavě v klubu Quo vadis.

Má tři dospělé děti — dcery Dianu a Luciánu a syna Štěpána. S odchodem do důchodu se vrátil ke svým láskám: koupil si starou plachetnici Lottchen vyrobenou ve Francii, opravil ji a v létě 2025 s ní brázdil vody řeky Vltavy. Žije tam, kde se světlo láme nad obzorem, v krajině pod Cunkovem.